Surfování, Hamilton gardens

10.02.2019

Ráno jsme si všichni pospali a vstali kolem osmé hodiny. Dali jsme si (teda spíš "dala",  protože nikdo jiný nesnídá) snídani, pobalili stany a jeli směr turistické centrum, abychom si ujasnili, co chceme náš poslední společný den dělat. 


Jelikož jsem se včera dočetla ze Raglanu je ráj surfařů, napadlo mě, že bych si tuhle aktivitu, kterou jsem měla na svém "to do listě" mohla splnit tady. A tak se taky stalo...


Usmívajícího se pána v informačním centru jsem se zeptala, zda je možné jít na první lekci a on mi doporučil tři různé školy. Chtěla sem tu nejlevnější, ale ti byli obsazení a začít bych mohla až ve dvě odpoledne. Úspěšní jsme byli ale u druhého kontaktu, kam jsem mohla přijet kdykoliv. Míša zvolila odpočinkovou variantu s cachtáním se a opalovačkou a Mario šel se mnou na surf. Surfovat už dříve zkoušel, a tak si půjčil jen vybavení.

Jeli jsme k instruktorovi domů, protože tam měl veškeré vybavení. Odtamtud jsme jeli auty na pláž, kde jsme surfovali. 

Krásně jsem se představila... Navlékla jsem si neopren obráceně. Takže jsem pobavila všechny (hlavně sebe) a instruktor dokonce poznamenal, že se mu to ještě nestalo. No, všechno musí být jednou poprvé. Nicméně měla jsem na sobě krásný černorůžový oblek, takže se mi chtělo surfovat ještě o to víc.

Tři hodiny s nim staly 84 dolarů. Ze začátku mi vysvětloval bezpečnostní pravidla a pak jsme střídali praxi s teorií. Průběžně se mě ptal i na věci, které mi řekl, což nebylo nic moc lehkého. Někdo vám vysvětluje neznámou věc v angličtině, musíte nejdřív porozumět, pochopit a pak si zapamatovat neznámé slovíčko, které vystihuje to, o čem instruktor mluví... Zkoušeli jsme "naskočit" na prkno na suchu, pádlovat s imaginárně přicházející vlnou,..


Mimo mě a Maria s námi byla ve "skupině" ještě jedna holčina, která s tímhle instruktorem už párkrát trénovala. Takže jsme byli sice ve skupině (= zaplatila jsem míň peněz, protože se jednalo o skupinovou lekci nýbrž o individuální), ale 75% jeho pozornosti jsem měla já. 

Učil mě, jak naskakovat na prkno, jak poznat správnou vlnu, jak se udržet na prkně, jak se vyhnout srážce, jak zpomalit, nebo naopak zrychlit. Všechno mi to dost připomínalo snowboard. První co mě napadlo bylo, že u nás bych jezdila a prkně a tady jezdím na surfu. 


Instruktor mi byl ze začátku nesympatický. Chápete, představovala jsem si filmovou verzi. Takže usměvavej, mladej, opálenej a nasvalenej instruktor. Reálná verze byla o něco "horší", ale v průběhu lekce se lepšila. I můj instruktor vtipkoval, smál se a byl milej. A když zjistil, že nemám o pauze co zakousnout, nabídl mi sušenku O:-) :-D.

Párkrát jsem se postavila a doplula na prkně celkem daleko, což jsem ani nečekala, že se mi na první lekci podaří. Nicméně taky jsem párkrát dostala pěknou čočku z vlny, která mě semlela. V průběhu lekce jsme chodili pít, odpočívat. Nejvíce mě bolely v průběhu lekce ruce. A trochu taky hlava, protože jsem (hlavně ze začátku) přemýšlela nad tím, co všechno a v jakém pořadí mám dělat. 

Tam jsme strávili hodinu chozením po Hamilton Gardens, které jsou k mému překvapení zase zadarmo! Stejně tak jako parkoviště. Kvůli horkému a slunečnému počasí se rozhodujeme nezůstavat tam moc dlouho. Kupuju si milkshake, procházíme poslední vyhlídky a míříme k autu. Tam si pěkně pospím a vzbudím se až před domem Mišiných "hostrodičů" - Míša bud dělat taky au pairku, Kupodivu se ti dva loučí obejmutím. Musím říct, že tenhle den byl snad jako jediný bez hádek mezi nimi. Ti dva se spolu dokonce i smáli a normálně si povídali!
Rozloučíme se a já se ptám Maria, kam dnes ještě vyrazíme, jelikož letadlo do Melbourne mi letí zítra v 8:40 večer, a tak mám ještě skoro celý den na to někam vyrazit. K mému překvapení mi řekne, že už má vybraná dvě místa a že záleží na mě, co si vyberu. Nakonec jedeme do hodinu vzdálené lokace na sever od Aucklandu. Parkujeme na parkovišti a jsme ze dvou stran obklopeni oceánem a z jedné strany obklopeni přístavem s bílými loděmi. Vidíme krásný západ slunce, povídáme si a já připravuji večeři - vařenou kukuřici. Mario mi prozradil, že ji ještě nikdy nejedl, a tak se ujímám téhle "pracné" přípravy a "vařím". 

Po tříhodinové lekci jsme umyli prkna, naložili je do auta, dali sprchu a o půl třetí odjeli směr Hamilton



Tam jsme strávili hodinu chozením po Hamilton Gardens, které jsou k mému překvapení zase zadarmo! Stejně tak jako parkoviště. Kvůli horkému a slunečnému počasí se rozhodujeme nezůstavat tam moc dlouho. Kupuju si milkshake, procházíme poslední vyhlídky a míříme k autu. Tam si pěkně pospím a vzbudím se až před domem Mišiných "hostrodičů" - Míša bud dělat taky au pairku, Kupodivu se ti dva loučí obejmutím. Musím říct, že tenhle den byl snad jako jediný bez hádek mezi nimi. Ti dva se spolu dokonce i smáli a normálně si povídali!


Rozloučíme se a já se ptám Maria, kam dnes ještě vyrazíme, jelikož letadlo do Melbourne mi letí zítra v 8:40 večer, a tak mám ještě skoro celý den na to někam vyrazit. K mému překvapení mi řekne, že už má vybraná dvě místa a že záleží na mě, co si vyberu. Nakonec jedeme do hodinu vzdálené lokace na sever od Aucklandu. Parkujeme na parkovišti a jsme ze dvou stran obklopeni oceánem a z jedné strany obklopeni přístavem s bílými loděmi. Vidíme krásný západ slunce, povídáme si a já připravuji večeři - vařenou kukuřici. Mario mi prozradil, že ji ještě nikdy nejedl, a tak se ujímám téhle "pracné" přípravy a "vařím". 

Vidime odsud vzdáleně i Auckland, který svítí stejně krásně, jako vracející se lodě do přístavu. Ležíme na zemi, pozorujeme hvězdy, které tu jsou mnohem jasnější než u nás. Unavená se přesouvám do auta, ani nerozsvícím naše supervanocniaromanticke světýlka a usínám.

Andy na cestách
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky