Surfování, Hamilton gardens
Usmívajícího se pána v informačním centru jsem se zeptala, zda je možné jít na první lekci a on mi doporučil tři různé školy. Chtěla sem tu nejlevnější, ale ti byli obsazení a začít bych mohla až ve dvě odpoledne. Úspěšní jsme byli ale u druhého kontaktu, kam jsem mohla přijet kdykoliv. Míša zvolila odpočinkovou variantu s cachtáním se a opalovačkou a Mario šel se mnou na surf. Surfovat už dříve zkoušel, a tak si půjčil jen vybavení.
Jeli jsme k instruktorovi domů, protože tam měl veškeré vybavení. Odtamtud jsme jeli auty na pláž, kde jsme surfovali.
Krásně jsem se představila... Navlékla jsem si neopren obráceně. Takže jsem pobavila všechny (hlavně sebe) a instruktor dokonce poznamenal, že se mu to ještě nestalo. No, všechno musí být jednou poprvé. Nicméně měla jsem na sobě krásný černorůžový oblek, takže se mi chtělo surfovat ještě o to víc.
Mimo mě a Maria s námi byla ve "skupině" ještě jedna holčina, která s tímhle instruktorem už párkrát trénovala. Takže jsme byli sice ve skupině (= zaplatila jsem míň peněz, protože se jednalo o skupinovou lekci nýbrž o individuální), ale 75% jeho pozornosti jsem měla já.
Instruktor mi byl ze začátku nesympatický. Chápete, představovala jsem si filmovou verzi. Takže usměvavej, mladej, opálenej a nasvalenej instruktor. Reálná verze byla o něco "horší", ale v průběhu lekce se lepšila. I můj instruktor vtipkoval, smál se a byl milej. A když zjistil, že nemám o pauze co zakousnout, nabídl mi sušenku O:-) :-D.
Párkrát jsem se postavila a doplula na prkně celkem daleko, což jsem ani nečekala, že se mi na první lekci podaří. Nicméně taky jsem párkrát dostala pěknou čočku z vlny, která mě semlela. V průběhu lekce jsme chodili pít, odpočívat. Nejvíce mě bolely v průběhu lekce ruce. A trochu taky hlava, protože jsem (hlavně ze začátku) přemýšlela nad tím, co všechno a v jakém pořadí mám dělat.
Po tříhodinové lekci jsme umyli prkna, naložili je do auta, dali sprchu a o půl třetí odjeli směr Hamilton.
Vidime odsud vzdáleně i Auckland, který svítí stejně krásně, jako vracející se lodě do přístavu. Ležíme na zemi, pozorujeme hvězdy, které tu jsou mnohem jasnější než u nás. Unavená se přesouvám do auta, ani nerozsvícím naše supervanocniaromanticke světýlka a usínám.