Po uklizení celého pokoje a sbalení kufru se loučím s dětmi a mamkou, které naštěstí za pár dní (po mém příjezdu z cestování) ještě znovu uvidím. Koho ale už neuvidím bude taťka, jelikož jede na pracovní cestu, kde bude i v termínu, kdy se vrátím do Melbourne.
Taťka mě veze na nádraží, kde mě obejme, poděkuje a se slovy "keep in touch" se se mnou loučí. Já sedám do vlaku, který mě veze na jiné vlakové nádraží, které mě má dovézt přímo do Sydney.
Jako vždy mám časovou rezervu, kterou (pro změnu :D) trávím tím, že si zajdu na rychlou večeři. Z informační tabule se dozvídám, ze bude nějaká změna, a tak se jdu raději optat na informace. Nic kloudného se však nedozvídám. "Nemáme žádné informace, musíte poslouchat hlášení." Ok, díky moc...
Cedule a hlášení mě navedou na to, že místo vlaku pojedeme autobusem. Jdu tedy na zmíněnou autobusovou zastávku, kde stojí dvě starší paní. Hned se se mnou dávají do řeči. Přichází více a více lidi a taky paní úřednice, která oznamuje, ze autobus přijede nejdříve za dvě hodiny.
Využívám svého naplněného kufru, na který si sedám a pouštím si seriál (díky za Netlflix!). Po chvíli si všimnu, ze opodál sedí na vozíku starší paní, evidentně čekající na stejný autobus jako já. Nedá mi to, vstávám a jdu se zeptat, zda něco nepotřebuje. Dává mi peníze a prosí mě, abych ji zašla koupit kolu, a tak taky jdu. Sobě si koupím Haribo medvidky, abych nestrávila ty dvě hodiny čekání o hladu žejo. Tak a mám další kámošku.
Za hodinu přijde paní úřednice znovu s hlášením, ze pojedeme autobusem na Benallu (musím říct, že mi trvá celkem dlouho, než mi Google ukáže správný název tohohle města, protože zaslechnout slovo VANILLA a vytvořit z toho nějaké slovo, které by mohlo být město tomu podobné netrvá chvilku), kde na nás čeká vlak, který nás doveze do Sydney. Snad.
Cesta autobusem podle Google trvá dvě a kousek hodiny, jeli jsme 3. O půl druhy ráno se konečně rozjíždí vlak, dostáváme vodu a dostáváme informaci o tom, co způsobilo tohle všechno.
Vlak ve kterém právě sedím, je stejný jako měl jet do Sydney. Cestou do Melbourne ale musel nouzově zastavit a při zastavování se stalo něco s motorem. Naštěstí "jen" na straně vlaku, která jela směrem do Melbourne, takže vlak zastavil před nim a čekal až přijedeme, aby mohl jet na stranu kterou může - do Sydney.
Měla jsem dvě sedačky pro sebe a i tak nemůžu říct, že se mi jelo úplně pohodlně. Pár důvodů proč je třeba to množství chrápajících lidí, padajících tašek, mlaskajících číňanů a zvonících telefonů.
Do Sydney přijedeme místo v 6:50 kolem 11. Nicméně jak mi odepsala na mou sms moje host mamka: "aspoň budeš po té cestě stejně unavená jako taťka, který za tebou letí z ČR"..