Nový Zéland

Je čas se rozloučit s městečkem Waiuku, ve kterém jsem působila jako au pair a začít pořádně cestovat. Začínám Aucklandem. V něm budu dvě noci trajdat sama a musím říct, že už se na to moc těším.

Tak jsem se rozhodla vzít kluky na koupaliště. Ve městečku, kde bydlí, mají krásný venkovní bazén. Už jsme tam jednou byli. Já jsem si krásně zaplavala, kluci si pohráli a odcházeli jsme s tím, že jeden z nich měl strašný hlad.

Dnešní den jsme trávili odpočinkově.

Dnes jsme s kluky měli "lazy day". V noci pršelo a stejně tak skoro celé dopoledne. Povolila jsem jim tedy hrát si na svých tabletech. U oběda byla trošku scéna s tím, že "k obědu nechci tohle ani tamto, chtěl bych Pringles". No, tak nějak jsme to zvládli (ne, neustoupila jsem) a hned jsem věděla, co budeme po obědě dělat...

Hned od rána jsem měla já i kluci dobrou náladu. Naše ráno totiž začalo palačinkami. Každý z kluků vyrobil své těsto, a tak jsme měli palačinky nejen velké a malé, jednoho druhu a druhého druhu, ale samozřejmě povedené i nepovedené (nebudu říkat, kvůli komu byly nepovedené...). Při téhle "akci" mi došlo, že je to úplně super věc. Kluky to bavilo,...

... napsat je ještě neumím, ale vyslovit ano. Mamka se jmenuje Shari (Šari), starší 11-ti letý kluk se jmenuje "Kejren" a mladší - sedmiletý je "Ejdn". U mladšího z nich mi pomohla pomůcka, že se to vyslovuje podobně jako Eidam ("ajdam"). U staršího jsem musela použít svou "nenápadnou" zjišťovací pomůcku. Tou bylo to, že jsme hráli karty podobné...

Ráno jsem se vzbudila ještě před budíkem, potichu (tentokrát jsem nikoho nevzbudila, fakt ne!) jsem dobalovala poslední věci a musela se rozloučit s tímhle krásným místem. Šla jsem na autobus a cestou jsem se kochala přírodou a čistotou kolem mě. Na zemi žádné odpadky, lidé kolem vás se usmívají, zdraví vás, pomáhají vám najít cestu (jo, nemít data...

Po dlouhé cestě konečně na místě! :-)